Navigace

Obsah

Turisticky zajímavá místa

  • Bzí - výšinné sídliště z pozdní doby kamenné, pravděpodobně shromaždiště husitů, kde 17.9.1419 kázal Václav Koranda st.
  • Čertovo břemeno - skalní útvar v lese u Únětic
  • Fajmanova skála - přírodní rezervace (kamenné moře, jedle, buk, smrk, javor klen, reliktní borovice)
  • Hořehledy - rodiště malířů Josefa Hodka staršího a mladšího
  • Chejlava - přírodní rezervace (buk, mařinka vonná, lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek)
  • Chválenice - kostel sv. Martina z let 1747 - 1753, postaven podle K.I. Dienzenhofera
  • Chynínské buky - přírodní rezervace (buk, kyčelnice devítilistá, lýkovec jedovatý, mařinka vonná, konvalinka vonná)
  • Kámen - výšinné sádliště z pozdní doby kamenné v polesí Chejlava
  • Kokšín - přírodní rezervace (buk, jedle, lýkovec jedovatý, mařinka vonná)
  • Letiny - lázně od r. 1766 na místě staršího zámečku, dnes několik budov z 2. pol. 19. stol.
  • Lipnice - ves okrouhlicového typu
  • Míšovské buky - přírodní rezervace (buk, jedle)
  • Mítov - zachovalý mlýn s vnitřním zařízením a lidová architektura
  • Nebílovy - zámek z poč. 18. stol. postaven na místě starší tvrze, uvnitř malby A. Tuvory
  • Nezvěstice - kostel Všech svatých z 1. pol. 14. stol., upraven v letech 1606 - 1607 
  • Nové Mitrovice - kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1722 - 1726, rozšířen 1777, rodný dům spisovatele J. Lindy
  • Obrovo hradiště - hradiště z doby slovanské
  • Potenštejn - hrad ze 13. stol., v 15. stol. opuštěn
  • Prádlo - kostel Povýšení sv. Kříže z konce 13. stol., zbarokizován, v okolí obce sejpy pro rýžování zlata, na faře se v r. 1856 zastavil spisovatel J.K. Tyl
  • Seč - kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 14. stol., zbarokizován
  • Skašov - obec známá od 18. stol. výrobou lidových dřevěných hraček
  • Těnovice - kostel Nanebevzetí P. Marie z poč. 14. stol., zbarokizován na konci 17. stol.
  • Tvrz Hluboká - zaniklá tvrz nedaleko obce Únětice
  • Zdemyslice - kostel sv. Mikuláše z 2. pol. 14. stol., upraven v 18. a v 19. stol.
  • Žďár - kostel sv. Václava z 1. pol. 14. stol., zbarokizován v 2. pol. 18. stol. a upraven v 19. stol., uvnitř fresky ze života sv. Václava